Nakupte za 60 € a dopravu máte zadarma

MENU
  • 8 - 16

    +421 905 237 618

  • 8 - 16
  • 8 - 16
8 - 16
  • +421 905 237 618

Košík je prázdný

Sdílejte

Koupelnový radiátor – Aby vám a vašim ručníkům nebyla zima

Koupelnový radiátor – Aby vám a vašim ručníkům nebyla zima

13.5.2020

Koupelnový radiátor – Aby vám a vašim ručníkům nebyla zima

13.5.2020

Topná sezóna skončila as ní úzce souvisí výměna starých nebo instalace nových radiátorů. Výběr koupelnového radiátoru je první a jednodušší záležitost, obvykle k němu však potřebujeme další příslušenství. Pojďme se jim spolu podívat na zoubek.

Výběr koupelnového radiátoru

Začněme tím jednodušším – radiátorem. Při výběru obvykle zohledňujeme tvar, velikost, rozměrovou vhodnost, barevné možnosti a samozřejmě cenu. Obecně platí, že čím zajímavější design, tím vyšší cena. Cenově nejpřístupnější jsou běžné žebříkové radiátory v bílé barvě, které lze za příplatek několika eur objednat i v jemně obloukovém (vypuklém) provedení. Následují hranaté designy, řídce osazené trubky, ploché designy, „otevřená” provedení se stojinami jen na jedné straně, jejichž výhodou je komfortnější zavěšení ručníků. Dále se setkáme se zrcadlovými radiátory, retro designy až po slovy těžko popsatelné tvarové kreace. Pokud máme jasno v designu, je dobré zkontrolovat, zda je k dispozici v rozměru, který nám jak tak vyhovuje. Mezi běžné šířky řadíme 500 a 600 mm, radiátory základních designů tvořené pro obrátkový prodej jsou k dispozici také v šířkách 450 či 750 mm. Mezi běžné výšky řadíme rozměrový rozsah někde mezi 1200 a 1600 mm, opět obrátkové modely se vyrábějí v rozsahu 700–1800 mm.


Barevné provedení

Dalším důležitým parametrem je barva radiátoru. Tak, jak je pro nás běžné, že umyvadlo, WC mísa či vana jsou bílé, tak i bílá barva radiátoru je pro nás tou nejočekávanější. Pokud nás láká něco neobvyklejšího,koupelny umíme sáhnout i po něčem jiném. Výrobce PMH umí vyrobit radiátor v několika základních a několika speciálnějších barvách, dohromady lze počítat s 10 - 15 provedeními, ISAN má (až na modely s přívlastkem INOX) ve standardu více než 30 barev. Zmíněný inox je speciální kapitola, jedná se o radiátory, které jsou celé vyrobeny z nerezavějící oceli, a tedy vhodné i do agresivnějšího prostředí. Stejné možnosti jsou i u výrobce PMH, zde jde o provedení „kartáčovaná nerez”.

Připojení radiátoru v koupelně

Dostali jsme se k nejtvrdšímu oříšku, který mnozí neumí sami rozlousknout, a tím je připojení. V první řadě se musíme rozhodnout, jak budeme radiátor využívat. Možnosti jsou obecně tři:

  • Teplovodní
  • Elektrické
  • Kombinováno

Teplovodní připojení

Nejběžnější způsob je připojení na teplovodní okruh. Zde je zapotřebí, aby byly vývody teplé a studené vody přibližně ve vzdálenosti, jakou potřebuje radiátor. Běžné žebříkové typy mívají rozteč připojení o několik centimetrů menší, než je šířka radiátoru. Kromě tohoto standardu, často označovaného jako 4xG1/2 (tedy hovorově řečeno půl cólový závit ve všech čtyřech rozích) je nezřídkavé i středové připojení. Některé radiátory jej mají jako konstrukční nezbytnost, zejména ty designové, jiné ho mají jako možnost využívanou často při kombinovaném vytápění. Ale o tom později.


Když jsou trubky tam, kde mají být, resp. tam, kde je potřebujeme, rozhodujeme se o způsobu připojení. Pokud radiátor využívaný výhradně k teplovodnímu topení připojujeme na okruh podlahového topení a bude nám v něm kolovat voda teploty 30 – 35 stupňů, nemá velký smysl zamýšlet se nad regulací teploty radiátoru. Nikdy totiž nebude topit příliš, a proto, není-li opravdu potřeba designového perfekcionismu, lze radiátor napojit přímo na trubky bez použití ventilu. Tímto řešením ušetříme řádově 100 – 150 eur. Připojujeme-li však radiátor na okruh určený pro pokojové radiátory, ve kterém koluje voda teploty 65 - 75 stupňů celsia, je nutno průtok regulovat ventilem nejlépe s termostatickou hlavicí. V závislosti na výrobci sáhneme buď po kompletní ventilové sadě, ve které se nachází ventil, termostatická hlavice a také svěrné šroubení (případ ISANu), nebo volíme zvlášť ventil s termostatickou hlavicí a zvlášť svěrné šroubení. Pro doplnění, svěrné šroubení je mezičlánek, který nám udělá z konce běžné trubky závitové ukončení, na které lze přišroubovat ventil. Z toho vyplývá, že pro zvolení správného svěrného šroubení je třeba vědět, jaký typ trubek máme použitý v rozvodech. Obvykle jsou to 15 mm měděné nebo 16 mm plast-hliníkové - tzv. Alupex.

Elektrický radiátor

Výrazně méně rozhodování budeme mít v případě volby čistě elektrického radiátoru. Z hlediska stavební připravenosti potřebujeme jediné – zásuvku v dosahu kabelu. Z technického hlediska rozlišujeme elektrické radiátory a tzn. elektrické sušáky. Elektrické radiátory nebo elektrické komplety jsou v podstatě běžné teplovodní radiátory naplněné speciální teplovodivou kapalinou a osazeny topnou tyčí obvykle i s regulátorem dle výběru. Samotné regulátory se liší technickou vyspělostí (od analogových k digitálním, obvykle s doplňkovými funkcemi jako časově omezené sušení apod.), případně barvou či způsobem zapojení do zásuvky, nebo tvarem kabelu. Vysoušeče jsou výrazně jednodušší a jde v podstatě o produkty od návrhu stavěné pro účely výlučně elektrického vytápění, mají proto obvykle tenčí trubky vyplněné odporovým drátem. Jejich výkon bývá na úrovni 100 – 300 W, i proto se nazývají vysoušeče. Pokud potřebujete čistě elektrický radiátor i pro účely topení, je třeba sáhnout po první variantě, ne po vysoušeči.


Kombinované vytápění

Nejkomplexnější a proto i nejkomplikovanější řešení je kombinované vytápění. Kromě produktu vhodného z hlediska designu, velikosti a barvy, je třeba nalézt i vyhovující kombinaci potřebného ventilu a topné tyče. V závislosti na konstrukci radiátoru přichází v úvahu speciální ventil nebo ventilová sada, která umožňuje prostrčení topné tyče přes ventil, nebo zvolíme jednobodové připojení na jedné straně radiátoru a topnou tyč na straně druhé. Třetím řešením je připojení teplovodního okruhu na středové připojení a topnou tyč v tom případě napojíme na jednu ze stran (samozřejmě pokud možno resp. lze-li radiátor objednat jak s klasickým, tak se středovým připojením). Pro všechny zmíněné možnosti je třeba mít předpřípravu, resp. úmluva s vodářem, aby byl přívod a odvod vody na správném místě.

Pomohli jsme vám zorientovat se v problematice? Pokud ano, těšíme se a článek splnil účel. Máte-li naopak ještě více otázek, než na začátku, neváhejte nás kontaktovat ať už mailem, nebo telefonicky. Rádi vám zodpovíme další otázky a pomůžeme vybrat to nejvhodnější řešení právě pro vás.


Přečtěte si i jiné články z našeho blogu

4 kroky, jak správně vybrat sprchový kout – Sprchové žlaby

V minulém díle tohoto seriálu jsme si představili možnosti při výběru sprchové vaničky, dnes se blíže podíváme na sprchové žlaby, jejich typy, výhody…

Číst dál

​4 kroky, jak správně vybrat sprchový kout – Sprchové vaničky

Rozhodujete se zda zvolit vanu nebo sprchový kout? Pokud padne volba právě na kout, vynoří se vám několik dalších otázek, kterým se budeme věnovat v…

Číst dál

4 kroky, jak správně vybrat sprchový kout - Jaký má mít tvar?

Pokud jste si již vybrali mezi sprchovými vaničkami a žlaby, pokračujeme ve výběru tvaru. Jaký kout tedy vybrat? Čtvercový, obdélníkový, čtvrtkruhový…

Číst dál

4 kroky, jak správně vybrat sprchový kout – Co brát ještě v úvahu

​V posledním díle seriálu se podíváme na možnosti otevíracího mechanismu, povrchové úpravy a věnovat se budeme i otázce, kolik stěn je třeba vyzdět.

Číst dál
Nahoru